Vídeňské kostely

Za nejstarší kostel ve Vídni je, ač váhavě, označován sv. Ruprecht. Kostel sv. Ruprechta leží v severovýchodním rohu čverce, který je vymezen na druhé straně náměstím Am Hof, a do kterého historici umísťují nejstarší vídeňské osídlení. Pravděpodobně byl založen roku 740, i když nejstarší zdivo současné stavby pochází až z roku 1130. V jeho věži jsou zavěšeny nejstarší vídeňské zvony z konce 13. století. Byl zřejmě hlavním vídeňským chrámem až do vysvěcení svatoštěpánského dómu.

Nejstarší zeď kostela sv. Ruprechta
Nejstarší zeď kostela sv. Ruprechta

Nejstarší zeď kostela sv. Ruprechta

Vypadá, jakoby do tohoto města ani nepatřil, malý jednoduchý kamenný, obrostlý břečťanem. Nemůžete si jej nevšimnout, je vidět z Ringu. Stojí na kraji malého srázu a zřejmě až pod něj sahaly vody jednoho z dunajských ramen. Interiér je velmi prostý s jednoduchým kamenným oltářem. Na první pohled vám padne do očí barokní sarkofág. V něm jsou naaranžovány ostatky sv. Vitalise, mučedníka z římských katakomb. Chybějící části kostry byly doplněny voskem a podle tehdejší módy je oblečena do barokních šatů a drží v ruce lahvičku s krví sv. Ruprechta. Jde o dar papeže Klementa XIII. Marii Terezii z roku 1767.

Barokní sarkofág s ostatky sv. Vitalise
Barokní sarkofág s ostatky sv. Vitalise

Barokní sarkofág s ostatky sv. Vitalise

Zvenčí u zdi kostela stojí socha sv. Ruprechta, patrona Korutan a dělníků v solných dolech. Jeho atributem je solné vědro. Sůl byla ve středověku důležitým obchodním artiklem, sem, do Vídně se přepravovala po Dunaji. V okolí kostela byla zřejmě překladiště. Není bez zajímavosti, že i samotný kostel sloužil v 16. století jako sklad soli. Kostel je římskokatolický, konají se zde bohoslužby i kulturní akce. Běžně denně otevřený.

Socha sv. Ruprechta
Socha sv. Ruprechta

Peterskirche

Dalším adeptem na titul “nejstarší” je kostel sv. Petra. Nachází se v blízkosti Stephansdomu a ulice Graben. Tak, jak jej dnes vidíme my, vypadá až od roku 1733, kdy byl dokončen a vysvěcen, mmch jde o první centrální barokní stavbu ve Vídni. Stojí na místě staršího menšího kostelíka, jehož založení kladou odborníci do období kolem roku 800 a pověst připisuje zakládací akt Karlu Velikému. Tuto legendární událost znázorňuje i pomník R. Weyrse zvenčí kostela. Půdorysy obou kostelů se nekryjí, starší byl mnohem menší a stál mírně excentricky přibližně v místě dnešního vstupu a vlevo.

Peterskirche z ulice Graben
Peterskirche z ulice Graben

Určitě vstupte dovnitř, interiér je skvostný. Kopule je vysoká 54 m s bohatě zdobenými okny a freskami. Kolem centrálního prostoru jsou barokní oltáře, obrazy odkazující nejčastěji k mariánskému kultu, relikviářní skříně, bohatě vyřezávaná zlacená kazatelna a na kůru nádherné varhany.

Fresky ve svatopetrské kopuli
Fresky ve svatopetrské kopuli

Součástí kostela je krypta, v níž se konají koncerty. Vstupné nebývá vysoké, kolem €10 a program najdete na stránkách kostela. Turistické informace o kostele sv. Petra v češtině čtěte si přečtěte zde.

V kostele sv. Petra, všimněte si hodin na galerii
V kostele sv. Petra, všimněte si hodin na galerii

Virgilkapelle

Stephansdom má na tomto webu svou vlastní kapitolu, ale při procházce po Stephansplatz se pozorně dívejte i pod nohy. V dlažbě je vyznačen půdorys kaple sv. Máří Magdaleny, zaniklé po požáru roku 1781. Zcela se pak zapomnělo na existenci podzemní krypty sv. Virgilia (Virgilkapelle). Podlaha této kaple leží 12 m pod úrovní náměstí a byla znovu objevena při stavbě metra v roce 1973. Z vestibulu stanice U1 Stephansplatz se do ní dá nahlédnout a je i v otvíracích hodinách přístupná. Byla založena pravděpodobně v první polovině 13. století jako hřbitovní kaple. Později sloužila jako kostnice. Dnes je uvnitř muzeálně uspořádaná sbírka souvisejících archeologických nálezů a vizualizace pravděpodobné podoby kaple v různých obdobích existence. Všechny informace a pěkný obrazový průvodce je na stránkách Vídeňského muzea

Michaelerkirche

Nejstarší zachovalá vídeňská kaple (nikoli tedy pouze zeď jako u sv. Ruprechta, ale celý uzavřený prostor) je prý právě zde. Je součástí později dostavovaného kostela sv. Michaela na Michaelerplatz přímo proti Hofburgu a jde o významný svatostánek, který byl královským a císařským dvorním kostelem. Nejstarší části stavby jsou románské, pravděpodobně z roku 1220. Románská část stavby je za vchodem vlevo, nad zazděným portálem můžete obdivovat například překrásný tympanon. Uvnitř jsou informační cedulky, které vás na zajímavosti upozorní.

Michaelerkirche
Michaelerkirche

Michaelerkirche

Středem nádherného oltáře je vzácný obraz Panny Marie z r. 1540, pocházející z Kréty a malovaný na cypřišovém dřevě italským umělcem. Obrazu jsou připisovány četné zázraky. Varhany jsou prý největší funkční v Rakousku, byly postaveny roku 1714 a v roce 2013 rekonstruovány. Významně je s nimi spojena hudební kariéra Josepha Haydna. Ani tomuto kostelu se nevyhnuly mnohé katastrofy. Při požáru r. 1327 shořela zvonice a požár roztavil zvony. Při zemětřesení v 17. století se dokonce zřítila celá věž. Kostel je běžně volně přístupný.