Archiv rubriky: Nezařazené

Zoo Schönbrunn

Návštěva zoologické zahrady je perfektní půldenní náplň zvlášť když jste ve Vídni s dětmi. Vídeňská zoo v Schönbrunnu (Tiergarten Schönbrunn) není tak rozlehlá a je tím pádem mnohem útulnější, než třeba pražská zoo. Zdaleka se tu tak nenachodíte a přitom tu uvidíte přes 700 druhů zvířat včetně těch nejatraktivnějších.

V současnosti jsou největším lákadlem dvojčata pandy velké narozená v srpnu 2016.
Pod tímto odkazem si můžete pustit 90vteřinové video z prvního roku jejich života 🙂

Kromě panďat jsou tu k vidění sloni, svůj pavilon ORANG.erie tu mají orangutani, výborně vyřešené je pozorování ledních medvědů (vidíte je i při plavání pod vodou). Zbrusu nový je pavilon žiraf, kterým z ochozu zimní zahrady koukáte do očí. Pak tučňáci, lachtani, tygr ussurijský… A víte, co je ještě roztomilejší, než surikaty? Přece mláďata surikat!

K zahradě jezdí vyhlídkový vláček, podrobnosti viz kapitola Schönbrunn.

Vídeňská zoo (zapsaná na seznamu UNESCO) je nejstarší na světě. Založil ji císař František Štěpán (manžel Marie Terezie) a otevřena byla roku 1752. Z roku 1759 pak je ústřední budova celé zahrady, pavilon, v němž je nyní restaurace.
První slon se zde zabydlel roku 1770, poté vlci a medvědi. Původně byla zahrada vyhrazena jen císařskému dvoru, až roku 1778 byl zvěřinec o nedělích zpřístupněn „slušně oblečeným osobám“ z řad veřejnosti.
Kolem roku 1800 už byla zahrada otevřena denně a silně nabírala na popularitě jak mezi Víděňany, tak v řadách zahraničních hostů. V roce 1835 daroval egyptský vyslanec dvoru pár žiraf a ty tak ovlivnily veřejný život, že žirafí vzory pronikly do módy, dostaly se na nádobí a prý se prodával i žirafí parfém (!?).

Příchod je nejsnadnější od stanice metra U4 Hietzung branou Hietzinger Tor. Další možnost je přímo ze zahrady u zámku Schönbrunn.

Pokud jedete autem, zaparkujte na některém z parkovišť, která doporučujeme v kapitole Praktické tipy.

  • Otevřeno je denně od 9 do 16,30 až 18,30 h podle sezony.
  • Celodenní vstupné dospělí €20, děti 6 – 19 let €10, děti do 6 let zdarma.
  • Děti do 14 let musí přijít s dospělým doprovodem.
  • Je zakázán vstup se psy.

A teď na nákupy!

Zentralfriedhof

Vídeň je jedno z mála měst na světě, ve kterém je hřbitov úplně normální turistický cíl. Tady si každý tafofil přijde na své. Na hřbitově jsou v pravidelných odstupech toalety a u hlavní brány je kavárna. Dá se tu opravdu prožít den.

Zentralfriedhof

Zentralfriedhof

Ústřední městský hřbitov – Zentralfriedhof, není jen tak ledajaký hřbitov.
Leží zde přes 3 miliony mrtvých ve zhruba 330 tisíci hrobech, hřbitov má rozlohu 2,5 km2 a jezdí tu autobus, který tady má 20 zastávek. V budově vpravo od hlavní brány je infocentrum, kde můžete dostat mapku hřbitova. (Ale pozor: budova je momentálně do jara 2018 v rekonstrukci a infocentrum je přesunuto do budovy Unternehmenszentrale der Friedhöfe Wien GmbH na adrese Simmeringer Hauptstraße 339, což je proti hlavní bráně na druhé straně ulice.) Je zde k dispozici také audioguide za cenu €6, k jeho vypůjčení potřebujete platný průkaz totožnosti, ale audioguide bohužel není v češtině. Jinak jsou po celém hřbitově podél cest rozmístěny plánky a infotabule, abyste se neztratili.

Orientační plán hřbitova si můžete otevřít zde: orientační plán v pdf

Zentralfriedhof byl otevřen 1. 11. 1874 po jedenácti letech od prvního nápadu na jeho založení. Hned první den tu bylo pohřbeno 12 nebožtíků do obecního hrobu a proběhl také jeden plnohodnotný pompézní pohřeb. Tento první hrob leží 100 m od hlavního vchodu vpravo u zdi, v oddíle 0, má číslo 1 a leží v něm Jakob Zelzer.

Hřbitovní kostel sv. Karla Boromejského

Na hřbitov vstupte hlavní branou, široká ulice tvoří osu hřbitova a nejdříve prochází starými arkádami, za nimiž je centrálně umístěná stavba monumentálního kostela sv. Karla Boromejského. Ten částečně obkružují nové arkády.
Kostel projektoval architekt Max Hegele a investorem bylo město Vídeň. Někdy se kostelu říká „Luegův“ (Luegerkirche) podle tehdejšího starosty, který položil základní kámen, ale vysvěcení už se bohužel nedožil. Pohřben je v kryptě kostela.
Kostel je secesní a v mnohém velmi podobný stavbě Otty Wagnera (Kirche am Steinhof, viz kapitola Architektura). Wagner byl o generaci starší, než Hegele a Steinhofskirche stál dříve, ale odpověď na otázku kdo koho inspiroval není jednoznačná. Plány na hřbitovní kostel existovaly už v roce 1899. Hegel s nimi vyhrál městskou architektonickou soutěž, v jejíž porotě byl mj. i Wagner. Plány na Steinhofskirche vznikly až poté. Takže kdo od koho opisoval? Hmm?

Kostelní hodiny nemají čísla, ale litery hesla TEMPUS FUGIT (čas běží). Písmen je jen jedenáct, dvanáctka je nahrazena křížem. Zajímavých detailů na stavbě objevíte víc – vitráže, osvětlení, kryptu s denním světlem – všechno neobvyklé, monumentální, krásné a stylově čisté.

Johann Strauss a Johannes Brahms

Johann Strauss a Johannes Brahms

Na hřbitově je patrná snaha nebožtíky organizovat podle pozemských kariér. To nám dost usnadňuje orientaci. Své oddělení tu mají hudebníci, politici, sportovci, pohromadě jsou umístěny hroby příslušníků jednotlivých církevních řádů: dominikáni, kapucíni, salvatoriáni…
Turisté asi nejčastěji zavítají do oddělení hudebníků (Muziker). Jednak je znají úplně všichni a jednak je to snadno nalezitelné místo u hlavní cesty vlevo za starými arkádami. Uprostřed půlkruhového prostranství je Mozartův pomník (nikoli sám W. A. M., viz kapitola V Mozartových stopách) a okolo hroby Straussů, Brahmse, Beethovena, Liszta a dalších. A pro pořádek – Antonio Salieri leží jinde, a to v oddíle 0, řada 1 (hned u zdi), hrob číslo 54.

Od roku 1928 zde mají vlastní sekci i Češi (oddíl 140, řada 2-5). Český hřbitov je vymezen živým plotem a na ústředním místě stojí vysoký kamenný kříž. Hroby mají jednotnou úpravu a o hřbitov se stará pracovní tým České duchovní služby ve Vídni. Zdaleka ne všichni rodáci ale odpočívají právě zde. Například Emil Holub je pohřben v oddíle 14A, č. 11. (To je přímo proti hudebníkům.) Skulptura, která zdobí jeho hrob je tvořena bustou na sloupu, pod nímž sedí zarmoucená ženská postava, objímá glóbus a prstem ukazuje do toho místa v Africe, kam Holub s manželkou přišli jako první Evropané.

Netřeba zdůrazňovat, že hřbitov je plný funerálního umění.
Pod starými arkádami zaujme náhrobek Augusta Zanga (1807 – 1888), majitele dolů. Hrob průmyslníka Maxe Thury, von Thurybrugg (1841 – 1919) hlídá naddimenzovaný rytíř a dalších zajímavých skulptur jsou tu tisíce.

Náhrobek Augusta Zanga pod starými arkádami

Hřbitov není jen katolický, narazíte zde na buddhistický sektor se stúpou, židovské hřbitovy starý a nový, jen protestanti jsou až za zdí. Různá oddělení mají různou atmosféru – lesní hřbitov s neobvyklým kolumbáriem, vojenský sektor, ad. A můžete tu potkat i malé srnčí stádo (živé).

Starý židovský hřbitov<

Starý židovský hřbitov<

Nejfotografovanější a nejvíce obložený květinami v každé roční době je ale hrob zpěváka Falca, který má v Rakousku nezapomínající a početnou skupinu fanoušků doslova až za hrob. Spočívá tu už dvacet let (od února 1998) a jeho pohřbu prý se zúčastnily 4 tisíce lidí. Co dodat? Snad jen: „Verdammt, wir leben noch“!

Falco

  • Simmeringer Hauptstraße 234 (tram 6 a 71 od stanice metra U3 Simmering, z centa trvá cesta asi půl hodiny)
  • Hlavní vchod = Tor 2
  • Otevřeno je denně, v zimě do 17 h, v březnu a říjnu do 18 h a v létě do 19 h.

A až budete mít dost toulek mezi hroby, navštivte

Muzeum pohřebnictví

Různé exponáty ilustrují dějiny pohřbívání. Rakve, uniformy anebo třeba předměty, které dnes už neznáme. Například dříve lidé trpěli strachem, že budou pohřbeni za živa a mrtvým se vkládal do rakve nůž, pomocí kterého se měli vyprostit. Nebo pohřební tramvaj! To vážně existuje, z centra na Zentralfriedhof jezdila a můžete si ji tu v obchodě dokonce koupit jako stavebnici Lega! Pravda, je to trochu creepy.
Multimediální projekce přehrává smyčky z pohřbu Františka Ferdinada d´Este, zastřeleného v Sarajevu, a z opulentního pohřbu Alberta Rotschilda a zároveň upozorňuje na související exponáty. V další místnosti si poslechnete nejoblíbenější pohřební písně.

Pokud jste dosud o pohřbech nepřemýšleli a nic v tomto směru neplánovali, tak se tady určitě zastavte, dost pravděpodobně se začnete na nějaký ten pohřeb těšit. 🙂

  • Muzeum pohřebnictví (Bestattungsmuseum)
  • Najdete ho za hlavní branou v pravo, na plánu hřbitova je to hala 2.
  • Otevřeno po – pá 9 – 16,30 h, od března do října také v so 10 – 17,30 h

Pro koho je na hřbitově opravdu až příliš mnoho klidu, může místo toho vyrazit třeba do Prateru.

Víno a vídeňské Heurigery

Vídeň je město vína. Na jejím katastru je 620 ha vinic a pěstování révy zde má bez nadsázky tisíciletou tradici. První písemná zmínka o vídeňských vinařích je už z roku 1132!

Převahu mají bílá vína (asi 80 %). Hlavní rakouskou odrůdou je Veltlínské zelené, ale místní specialitou jsou vína z víceodrůdové výsadby (Wiener Gemischter Satz). Vyrábí se i paleta sektů a šumivých vín. Jejich pití se stalo ve Vídni módou v čase císařovny Sisi, která je měla ve velké oblibě.

Ve Vídni se také konají prestižní vinařské soutěže. První z nich je největší oficiálně uznávaná vinařská soutěž světa, AWC Vienna, na níž nezávislí porotci hodnotí vždy kolem 12000 vín ze 40 zemí. Druhou významnou soutěžní přehlídkou je Salon rakouských vín (Salon Österreich Wein). S přehledem vítězných vín se můžete seznámit na stránkách oesterreichwein.at.

Všechny aktuální informace o akcích spojených s vínem, produktech a novinkách místních vinařství najdete na webu wienerwein.at.

Neprohloupíte, když si uděláte výlet do některé vyhlášené čtvrti s ohromným množstvím vinných šenků, tzv. Heurigerů. Tyto šenky jsou zpravidla rodinnými podniky, nabízejí vína z vlastních vinic a k nim domácí speciality. Příležitostně k tomu hraje živá hudba. Sklepní uličky jsou někde staré až 600 let, v 17. století k nim byly přistavovány lisovny a staré vybavení je v některých Heurigerech součástí inventáře pro dokreslení atmosféry. Ale nemusíte se bát plastových vinných listů, vídeňané mají vkus a některé sklepy ten nejmodernější interiér.
Pokud je nad vchodem do ulice vyvěšen svazek borových větví a cedule hlásí: Ausg’steckt is!, znamená to, že je otevřeno a můžete vstoupit.

Vinice obklopují město z jihu a západu. Pod nimi se rozkládají vinařské čtvrti, kam můžete vyrazit do šenku kdykoli. Jsou to čtvrti Ottakring, Oberlaa, Hernals, Neustift, Nussdorf, Sievering nebo Grinzing, méně známé jsou šenky ve čtvrtích za Dunajem, ve Stammersdorfu, Strebersdorfu, Jedlersdorfu.

Úplně jiná Vídeň, než ta velkolepá, imperiální, se vám předvede, když si sednete na tramvaj směrem vinice. Například Grinzing je rázovitá čtvrť s malými domečky a jedním vinným šenkem vedle druhého. Dostanete se sem tramvají číslo 38 od stanice metra U6 Nussdorfer Strasse. Cesta tramvají trvá cca 15 min a jezdí v 8minutových intervalech. Máte-li víc času, je za pěkného počasí ideální výlet na kopec Kahlenberg a procházkou mezi vinicemi dolů mezi domky. Zejména v čase burčáku. 🙂 Z Kahlenbergu je krásný výhled na město, je to častý víkendový cíl vídeňanů. Od stanice metra** U4 Heiligenstadt jede na Kahlenberg autobus 38A**.

Mezi všemi šenky vynikají některé rarity. Například Schlumberger je nejstarším výrobcem šumivých vín v Rakousku (od. r. 1842). Pyšní se přídomkem K. u. K. Hoflieferanten a kromě jeho prodejen můžete navštívit i 300 let staré sklepy. Prohlídka trvá 45 minut a končí degustací skvělých specialit, prováděcí jazyk je němčina.

Schlumberger Kellerwelten

Heiligenstädter Straße 39

Dostanete se sem nejlépe pěšky od stanice metra U4 a U6 Spittelau

  • Cena prohlídky: dospělí s ochutnávkou €19
  • Otevřeno: st 11 – 21.30 h, čt – so 11 – 18 h, prohlídky s průvodcem se konají v 16 h

Propili jste boty? Pro nové můžeme třeba do Primarku.

Vídeňské kavárny

Vídeňská kavárna je fenomén světové proslulosti, od roku 2011 je (dokonce!) vídeňská kavárenská kultura jako součást světového nehmotného dědictví zapsaná na seznam UNESCO. UNESCO ve svém prohlášení říká: pro vídeňské kavárny jsou typické mramorové stolky, na nichž je podávána káva, židle Thonet, boxy (lóže), noviny v držácích z ohýbaného dřeva a detaily interiérového designu v historickém stylu. Dodávám ještě usměvaví číšníci a milé servírky.
A co z toho plyne?, říkáte si. Může si teda ucabrtaný turista dát normálně někde kafe, nebo ho čeká nějaký nesrozumitelný „unesco rituál“, na konci kterého bude tak leda otrávený a o deset éček lehčí?

Káva a štrůdl s vanilkovou omáčkou

Káva a štrůdl s vanilkovou omáčkou

Kavárny pro turisty

Ve Vídni je prý přes tisíc kaváren, čemuž není těžké uvěřit, v centru je od jedné ke druhé tak 7 metrů. Není neobvyklé, že je kavárna leckdy i cukrárnou (Cafe & Konditorei) a s kávou tak můžete konzumovat i dort, třeba proslulý sacher (bude o něm ještě řeč) nebo štrůdl, často ještě horký s vanilkovou omáčkou.
Některé podniky nesou přídomek K. u. K., znamená to kaiserlich und königlich a jde o ty cukrárny a pekárny, které dodávaly zboží už na císařský dvůr. Najdete je v centru a do jejich honosných interiérů si často musíte vystát frontu. Komu to stojí za to, toho uvítá leckde i livrejovaný portýr a na pár minut se ocitne ve starých dobrých časech. Milá je tradice živé hudby v kavárnách, setkáte se s ní skoro všude.
Počítejte s cenami kolem 5 euro za kávu, káva + štrůdl cca €10. K nejznámějším kavárnám v centru patří:

Demel, K. u. K. Hofzuckerbäcker

Už od roku 1786 měla tento podnik v oblibě vídeňská aristokracie. Říká se, že proslulý dort sacher se poprvé pekl tady. Pekař a znalec receptu se ale s majitelem kavárny nepohodl a odešel ke konkurenci, kde se teprve i s dortem proslavil. Je potřeba říci, že Originální Sacherův dort je ochranná známka, o níž proběhla řada soudních sporů a po nich má právo ji užívat pouze rodinná firma Sacher. Ale všude je výborný!Personál prý hostům oniká („Už si ráčili vybrat?“). Vyrábějí tu dorty, štrůdly a různé dobrůtky z čokolády, což můžete za skleněnou stěnou pozorovat. Specialitou jsou kandované fialky, které prý ráda mlsala Sisi.

  • Demel, Kohlmarkt 14
  • denně 8 – 19 h

L. Heiner, K.u.K. Hofzuckerbäcker

Podle recenzí nejlepší tažený závin s vanilkovou omáčkou, jaký můžete ve Vídni ochutnat.

  • L. Heiner, Kärntnerstrasse 21-23
  • po – so 8,30 – 19,30, ne 10 – 19,30 h

Café Central

Koncem předminulého století tu denně vysedávali Adolf Loos, Stefan Zweig, Leo Trotzki, Sigmund Freund a další příslušníci tehdejší intelektuální elity. Kavárna má překrásný interiér a kromě kávových specialit, dortů a štrůdlu se tam i normálně najíte za 12 – 21 Euro.

  • Café Central, roh Herrengasse / Strauchgasse
  • po – so 7,30 – 22,00, ne 10 – 22 h

Café Hawelka

Omšelý inventář je autentickým svědkem starých časů. Kavárnu založili v roce 1939 Leopold a Josefína a dnes je provoz v rukou jejich vnuků. Legendární kavárník Leopold Hawelka zemřel v roce 2011 ve svých 100 letech. V knize hostů jsou tu jména jako Arthur Miller, Andy Warhol nebo F. Hundertwasser. Typický zákusek je zde obrovská buchta s povidly.

    • Café Hawelka, Dorotheergasse 6
    • po – čt 8 – 24, pá – so 8 – 01, ne 10 – 24 h

Café Sacher

Snad nejproslulejší ze všech vídeňských kaváren je součástí hotelu Sacher hned za budovou Staatsoper. Původ jména kavárny, hotelu i dortu je v příjmení zakladatele podniku, jehož potomci jej stále vedou.

      • Café Sacher, Philharmonikerstrasse 4
      • denně 8 -24 h

Cafe Schwarzenberg

Interiéry Cafe Schwarzenberg prošly zásadní rekonstrukcí v 70. letech, do té doby nesly stopy řádění sovětských vojáků z roku 1945. Nicméně překrásné interiéry s vysokým řemeslným standardem (především ty s černým mramorem a zrcadly) jsou připisovány Adolfu Loosovi.

  • Cafe Schwarzenberg, Kärtner Ring 17
  • Po – pá 7,30 24 h, so – ne 8,30 – 24 h
K. u. K. Conditorei Sluka

K. u. K. Conditorei Sluka

Kavárny pro kávomily a znalce

Na špatné kafe ve Vídni nenarazíte, ale potrpíte-li si na boby oceněné Cup of Excellence, tak i z takových se tu vaří. Nezřídka má kavárna i vlastní pražírnu a dováží si suroviny, experimentuje s kombinacemi různých druhů, vysílá baristy do soutěží, prostě tady se vaří liga. Kavárny budující svou pověst na prvotřídní surovině a vymazlené přípravě jsou například tyto:

CaffèCouture

  • Špičkový podnik orientovaný především na kávu je Jonas Reindl. Na první pohled vás zaujme nábytek posbíraný po blešácích. Stolky jsou recykláty z Indonésie. Ekologie neasi. Nabízejí kávu z Nikaraguy pěstovanou v režimu udržitelného zemědělství. Výborná káva a několik různých způsobů její přípravy dělají z tohoto podniku výjimečný.
  • Freyung 2, Palais Ferstel Passage
  • Po – pá 8 – 17 h, so 10 – 17 h

Jonas Reindl

  • Jonas Reindl, Währinger Str. 2 – 4
  • Po – pá 7,30 – 22,00 h, so 9,30 – 22,00 h, ne 10,30 – 18,00 h

Kaffeefabrik

Na kávě si dávají záležet i v Kaffeefabrik, mají vlastní pražírnu, praženou kávu si tu můžete koupit. Jsou specialisté na různé druhy káv a umějí jejich chutě dokonale popsat, takže pokud na to bude vaše němčina stačit, utřídíte si tu pojmy.

  • Kaffeefabrik, Favoritenstrasse 4-6
  • Po – pá 8 – 18 h, so 11 – 17 h

Fenster Cafe

Nejlevnější preso v celé Vídni, za €0,95, vám prodají ve Fenster Cafe. V romantickém koutě starého města najdete otevřené okno, z nějž prodávají kávové speciality na ulici. Místní endemit je preso ve zmrzlině zaklopené čokoládou. Barista Sascha obsadil vloni třetí místo na rakouském Barista Championship.

  • Fenster Cafe, Fleischmarkt 9
  • Po – ne 9 – 17 h

A teď o samotné kávě

Ehm… tak předně – to, čemu se v Čechách říká vídeňská káva (jakékoli kafe s porcí šlehačky) to vídeňští kavárníci rozhodně takhle nepojmenovali. To si prostě český plebs dával do nosu a představoval si u toho, že se má jak u dvora. Nicméně kávu se šlehačkou mezi tisíci místními specialitami samozřejmě objevíte, například dvojitému moka s šlehačkovým kopcem se říká Einspänner. A pozor – někteří kavárníci už se dovtípili, čeho se Češi dožadují a tu vídeňskou kávu po našem už pod tímto názvem nabízejí. Klidně se dá říct, že Češi naučili Vídeňany, co je to vídeňská káva.

A náš turek? Pod označením Türkischer je tu k mání káva připravená v měděné džezvě, to se mletá káva svaří s vodou a cukrem a přefiltruje do hrnku.

To nejobvyklejší, co se tu pije, je Melange. Káva s horkým napěněným mlékem, zaměnitelné s Cappucino, to ale mívá ještě na špičku nože skořice nebo kakaa.

Pokud mléko v kávě nemusíte, objednejte si Mokka, pije se bez mléka a servíruje se se sklenkou vody.

Můžete si samozřejmě objednat i Mokka mit Milch a dostanete kávu s mlékem ve skleničce zvlášť.

Setkáte se i s označením Schwarzer pro černou kávu, Brauner pro kávu s trochou mléka, Kapuziner je černá káva s čepicí z mléčné pěny.

Další kávové speciality mohou mít v různých podnicích různé názvy, ale pro názornost některé speciality z Centralu:

Pharisäer je káva s rumem podávaným zvlášť,

Advocaat – moka s malou porcí šlehačky a vaječným likérem,

Biedermaier – moka se šlehačkou a meruňkovým likérem,

Maria Theresia – moka se šlehačkou a pomerančovým likérem…

Trocha historie

Kafe vám bude určitě líp chutnat, když budete tak zhruba vědět, kde se fenomén kaváren vlastně vzal.
V roce 1683 se Vídeň těžce a slavně ubránila dlouhému osmanskému obléhání. Po Turcích v zákopech kromě hedvábí, zlata a zbraní zbyly i objemné pytle s kávovými boby. Ještěže měli Rakušané i zajatce! Ti prozradili, jak z pražených bobů připravovat horký povzbuzující nápoj a káva rychle zdomácněla. První kavárnu prý otevřel kolem roku 1700 Armén Diodato a nabízet hostům ke kávě noviny napadlo nejdříve kavárníka Kramera ve Schlossergasse, kolem roku 1720. To se chytlo. Za tiskem začali chodit literáti a intelektuálové. Ale upřímně – chodili hlavně za teplem. V kavárnách se topilo, zatímco doma měl chudý umělec většinou studená kamna. Dělný lid doma také nemíval pohodlí, běžné bylo sdílet jednu postel ve více lidech a tak bylo vysedávání v kavárnách přijatelný způsob existence. Navíc se tu hrávaly šachy a kulečník, vlastně o samotnou kávu až tak nešlo . V roce 1788 nastěhoval M. Diegant do svého podniku spinet a hudba lákala jak hosty, tak umělce, kteří tu pak běžně koncertovali. Po kavárnách hrávali Mozart, Beethoven i Strauss. A byla to ryze mužská záležitost. Ženy do kaváren nesměly až do roku 1840 a i potom jen v mužském doprovodu.

Dlouhá historie, příběh, starosvětská stabilita s kořeny někde v hloubi éry rakousko uherska jsou pilíře té kavárenské kultury, kterou vzalo vážně i UNESCO.

A už jste měli řízek?
A co víno?

V Mozartových stopách

Wolfgang Amadeus Mozart přijel do Vídně 16. března roku 1781 v 9 hodin ráno ve svých 25 letech a prožil tu deset bouřlivých a zároveň posledních let svého života. Během nich bydlel na jedenácti různých místech a to především proto, že bohémský život, který vedl se jaksi neslučoval se schopností vyjít s příjmy, někdy i dost značnými. Jediný ze všech bytů, který dožil naše časy je ten, v němž je dnes otevřeno Mozartovo muzeum, viz níže.

Na některých adresách se Mozart dlouho nezdržel

Na některých adresách se Mozart dlouho nezdržel

Mozartův byt (Mozartwohnung)

Vídeňské muzeum (Wienmuseum.at)
provozuje expozici Mozartův byt (Die Mozartwohnung) v domě na adrese Domgasse Nr. 5, kterému se už v Mozartových časech říkalo Camesinahaus podle rodiny, jíž patřil. V bytě v 1. patře tu Wolfgang s Constance bydleli od konce září 1784 do konce dubna 1787. Prý je to nejdražší byt, který Mozartovi vůbec kdy měli, tvoří ho čtyři pokoje, dvě komory a kuchyň. K tomu, jak byl byt v té době zařízen není dochována žádná dokumentace, skutečná pozůstalost neexistuje a tak je expozice pouze improvizovaná. Snahou bylo vybavit byt mobiliářem z té doby, což se do značné míry povedlo, vtipné je, že se podařilo sehnat hrací hodiny vyrobené kolem roku 1796, které hrají Mozartovo Andante F-Dur (KV 616).

Ve druhém patře je expozice zaměřená na Mozartovu hudbu. Zde, na této adrese zkomponoval například Figarovu svatbu.

A ve třetím patře je expozice Mozart a Vídeň.

  • Vstupné dospělí €11, děti a mládež do 19 let €4,50
  • Otevřeno denně 10 – 19 h
Mozartwohnung

Mozartwohnung

Svatba v chrámu sv. Štěpána

Mozart se oženil se svou milou nemajetnou Constance 4.8.1782 v chrámu sv. Štěpána (Stephanskirche). V roce 2006 zde byla umístěna pamětní deska upomínající na tento sňatek a na zdejší křest dvou ze šesti jejich dětí. Také zde vážně nemocný Mozart plánoval uvést své Requiem, což mu ovšem zhatila sama smrt. (Premiéra nakonec byla jinde, viz další text.)

Neberte úplně vážně záběry z Formanova filmu Amadeus, nenatáčelo se zde, ale v Praze, v kostele sv. Jiljí. Ten není sv. Štěpánu ani moc podobný, interiéry jsou barokní, zatímco v dómu sv. Štěpána je převažující duch temně gotický.
A ještě k filmu: Ačkoli se podstatná část děje odehrává ve Vídni, nenatáčelo se zde, ale v Čechách. Scény s Josefem II. v Hofburgu jsou natočené na zámku v Kroměříži a v Arcibiskupském paláci v Praze, záběry z ulic Vídně jsou na Malé Straně. (zdroj: filmovamista.cz).

Mozartův hrob

V dramatickém závěru svého života Mozart onemocněl infekční chorobou, nebo zřejmě zánětlivým revmatismem, i když jsou v populární literatuře živé spekulace, že byl otráven. Umíral s otoky na rukou a nohou a v horečnatých křečích. Měsíc před smrtí jej navštívil záhadný posel, který si u něho pro svého nikdy neodhaleného pána objednal Requiem, zádušní mši, a předem zaplatil. Mozart byl ekonomicky na dně, dlužil obrovské částky a přestože právě slavila úspěch Kouzelná flétna, nemohl si dovolit dobře placenou zakázku odmítnout. Práce se tak podivně prolnula s jeho vlastním osudem, komponoval do posledních hodin svého života, dokonce odmítal spát, přesto Requiem zůstalo nedokončené. Wolfgang Amadeus Mozart umírá 5. 12. 1791.

Okolnosti jeho pohřbu jsou překryty mnoha legendami zřejmě proto, že z našeho pohledu je nepochopitelné, jak mohl být velikán světové hudby pochován v tichosti, bez obřadu do anonymního hrobu.

Předně je na vině jeho neutěšená finanční situace, kvůli níž byl vypraven jen chudinský pohřeb III. třídy. Ale za druhé byla opulentní vídeňská pohřební kultura trnem v oku císaře Josefa II., podle jehož názoru měly být pohřby co nejskromnější, dokonce bez rakví a velmi prosazoval ukládání více mrtvých do jedné hrobové jámy, prý z úsporných důvodů. Vše stvrzeno císařským výnosem, v němž byly zakázány i náhrobky a květinové dekorace.

Pohřební rituál byl tím vším tedy oholen na kost. Druhý den po smrti před Křížovou kaplí svatoštěpánského dómu bylo ostatkům uděleno poslední pomazání, ještě do druhého dne zůstaly v márnici a poté byly v tichosti, bez obřadu, odvezeny za město na hodinu vzdálený hřbitov sv. Marka (Friedhof St. Marx), kde spočinuly zabalené v plátně v hrobě nikoli hromadném, jak se někdy uvádí, ale pravděpodobně společném ve smyslu císařského výnosu, viz výše. Hrob nebyl nijak označen.
Až mnoho let po Mozartově smrti byl na hřbitově instalován památník, přesné místo jeho spočinutí, ale není známo.

Druhý pomník stojí na Zentralfriedhof na čestném místě mezi hroby skladatelů a hudebníků.

Mozartův pomník na Zentralfriedhof

Mozartův pomník na Zentralfriedhof

Dva dny po pohřbu byly v premiéře představeny nedokončené části Requiem v kostele sv. Michaela na Michaelerplatz.

Další památníky

V zahradách Burggarten je umístěn 7,5 m vysoký mramorový Mozartův pomník. Původně stával před Albertinou, v roce 1953 byl přemístěn.

Kousek za Karlskirche je náměstí Mozartplatz, kde stojí pro upomínku uvedení slavné opery Kouzelná flétna od roku 1905 kašna, jejíž ústřední bronzové sousoší zobrazuje Tamina a Paminu, postavy z tohoto příběhu.

Koncerty

Musikverein (Bösendorferstrasse 2), blízko Karlsplatz

Působí zde Mozartův vídeňský orchestr (Vienna Mozart Orchestra), který má na repertoáru nejoblíbenější Mozartovy skladby a vystupuje v historických kostýmech a dobových kulisách.

Program zde.

Oranžerie v Schönbrunnu
Denně zde můžete od 20,30 h slyšet koncert Mozartových a Straussových skladeb v podání Schönbrunn Orchester.

Program na této webové stránce.

Hofburg
V historických sálech Hofburgu se v létě denně a mimo sezonu ve vybraných termínech odehrává koncertní představení v podání Wiener Hofburg Orchester. Program je složen z vybraných pasáží Mozartových oper, skladeb Strausse a Lehára.

Program najdete na webu Hofburg Orchester

Ovšem nejen Mozart, i Beethoven, papá Haydn, familie Strauss a další a další skladatelé a hudebníci hledali obživu blízko císařskému dvoru. Co tu po sobě zanechali čtěte na stránce Strauss, Haydn, Beethoven a další císařští baviči.

Vídeňské trhy a tržnice

Kousek od Karlsplatz začíná Naschmarkt, dlouhatánská čtyřřadá tržnice pod širým nebem. Je tu jedna restaurace vedle druhé, velmi dobře se tu najíte za (na vídeňské poměry) dobrou cenu. (Pod tím si představte polévku za €4 a hlavní jídlo za €11). Prodává se tu hlavně jídlo: ovoce, zelenina, všechny představitelné dobroty od fíků v čokoládě po naprosto neznámé asijské pochoutky exotických vůní a barev.

Je tu otevřeno denně i nočně, i když v noci mají otevřeno pochopitelně jen některé podniky. V sobotu je tu bleší trh.

Tip: čím dále od centra, tím nižší ceny.

mapa

Naschmarkt

Naschmarkt

Flohmarkt

Jen dojdete na konec Naschmarktu, začíná Flohmarkt. Prodej všelijaké veteše od bezcenných bytových dekorací po umělecká díla a antik. Atrakce i pro toho, kdo nemá v úmyslu nic koupit.

Vždy v sobotu od 6,30 do 18 h.

mapa

Am Hof

Na náměstí Am Hof se koná pravidelně od března do listopadu každý pátek a sobotu od 10 do 18 h trh Art and Antiques. Koupíte tu různou antikvární veteš, obrazy, staré tisky, porcelán, drobný nábytek, staré hračky atp.

mapa

Tržnice Naschmarkt

Karmelitermarkt

Neleží přímo v Inner Stadt, ale není to sem daleko, jen asi 10 minut chůze, viz mapa.

Trh funguje hlavně v pátek a sobotu. Farmáři z vídeňského okolí tu prodávají své výrobky a výpěstky, květiny, jsou tu občerstvovny a restaurace různého druhu.

Rochusmarkt

U stanice metra U3 Rochusgasse je jeden z nejznámějších trhů ve Vídni. Nabízí se tu ovoce, zelenina, sýry, květiny…

provozní doba: po-pá 6 – 19,30 h, so 6 – 23 h

mapa

Umíte to všechno pojmenovat?

Umíte to všechno pojmenovat?

A co si dát ve Vídni dobrého? Mají tu lepší řízky než maminka? Čtěte v kapitole Gastroturista.

Tipy jak ušetřit

Vídeň není zrovna levná destinace, ale upřímně – všude se dá žít bez peněz, a není to jen otázka pohodlí, ale také toho, jak dobře umíte googlit. Přikládáme pár tipů z kategorie low budget, třeba se budou hodit.

Kde bydlet

Skvělý hostel s výbornými recenzemi je Hütteldorf (Schlossberggasse 8, stanice metra U4 Hütteldorf a 5 min pěšky).

Za postel v šestilůžkovém pokoji zaplatíte standardně €21, v ceně je snídaně.
Ale protože „časný pták chytí červa“, dostanete při rezervaci s dostatečným předstihem slevu až 35%. V ideálním případě tedy bydlíte za €13/noc. Parkování zdarma, wi-fi také, povlečení v ceně. Pokoje mají společnou koupelnu. Potřebujete jen visací zámek na skříňku. V hostelu je společná prádelna a kuchyňka s mikrovlnkou, lednicí a rychovarnou konvicí.

Co jíst

Nejlépe a nejlevněji se najíte v tržnici Naschmarkt. Ta má ještě tu výhodu, že si opravdu můžete vybírat, na co máte chuť. Počítejte s cenami €5 za polévku, €10 za hlavní jídlo. Další možnost jsou proslulé vídeňské buřtostánky, ty jsou rozesety po celém městě a existuje dokonce aplikace (pro Android za €1), která vám najde vždy ten nejbližší: Wiener Würstel Kompass.

Doprava

Nejlevnější pohyb po městě je na kole. V kapitole Praktické tipy si přečtěte, jak se zapojit do městského bikesharingu. V zimě to ale není příliš pohodlné, takže zbývá MHD: Ceny jízdenek jsou následující:

  • Jízdenka na jednu jízdu: 2,20 € (děti do 15 let 1,10 €)
  • 24hodinová síťová jízdenka: 7,60 €
  • 48hodinová síťová jízdenka: 13,30 €
  • 72hodinová síťová jízdenka: 16,50 €
  • Týdenní jízdenka (platí pouze od pondělí do pondělí 9 hodin): 16,20 €

Jízdenka na jednu jízdu platí od označení až do vaší cílové stanice, není omezená počtem přestupů ani časem. Děti do 6 let cestují zdarma.

Wi-fi zdarma

Po celé Vídni jsou hotspoty ve veřejném prostoru zřizované městem, kde se připojíte na wi-fi free. Jenom v centru jich je 40. Interaktivní mapa těchto míst je zde.

Free wi-fi jsou i v mnohých kavárnách, restauračních provozech a veřejných budovách.

Od konce roku 2017 je na všech linkách vídeňského metra k dispozici vysokorychlostní připojení LTE.

Kam ve městě bez peněz

Vstup do zahrad Schönbrunnu je zdarma.

Prohlídky veřejných budov na Ringu (Rathaus, Burgtheater, Staatsoper) s průvodcem jsou také zdarma, čtěte kapitolu Ringstrasse, jsou ale pouze v němčině nebo angličtině.

V dubnu, květnu, červnu a září je před budovou Staatsoper na náměstí Herberta von Karajana instalované plátno (50 m2), na které jsou přenášena operní a baletní představení. Veřejnost je k těmto produkcím srdečně zvána, před plátnem jsou rozestavěné židle a vstupné se neplatí.

Na některá představení do Státní opery jsou k mání lístky k stání za €3.

Prohlídka města s průvodcem zdarma

Prohlídky centra města s průvodcem zdarma se konají prakticky denně a pořádá je několik různých subjektů, takže máme i na výběr. Ve všech uváděných případech provázejí certifikovaní průvodci. Prohlídky najdete pod následujícími odkazy, ale počítejte s tím, že jsou vesměs v angličtině, někdy německy, nebo španělsky. Nabídka tras a témat se liší podle sezony.
Někde je nutná rezervace.

Vienna City Card

V některých případech se může vyplatit zakoupení Vienna City Card, se kterou můžete cestovat MHD zdarma a také s ní získáte slevy na vstupném téměř do všech muzeí a galerií. Hrubý odhad – karta se začne vyplácet při návštěvě tří a více institucí denně a při nejméně čtyřech jízdách MHD denně. Všechny konkrétní výhody vč. možnosti on-line nákupu hledejte zde.

Levné nákupy

Neroztáčet kola konzumu, vystačit s málem a zbytečně neutrácet není žádná z nouze ctnost, to je životní styl. Zcela v tomto duchu můžete ve Vídni pořídit absolutně originální dárky pro přátele nebo vybavení bytu. Navštivte za tím účelem městský second hand 48er-Tandler, najdete ho na adrese Siebenbrunnenfeldasse 3, vedle nádraží Matzleinsdorfer Platz (metro U1 Hauptbahnhof a tram 1, 18, 62 st. Matzleinsdorfer Platz)

Každý měsíc odloží vídeňané 90 t použitých a nepotřebných věcí, nebo jde o předměty, které si nikdo nevyzvedl na oddělení ztrát a nálezů. Pracovníci second handu je vytřídí, případně opraví a pak se v obchodě 48er-Tandler prodají. Z výtěžku je podporován zvířecí útulek.

Nezbytné rady máme za sebou a teď hurá na Ringstrasse.

Schönbrunn

Léto trávila císařská rodina na zámku uprostřed zahrad v Schönbrunnu. Je mírně udivující, co byl ještě před 150 lety venkov. Dnes je celý areál Schönbrunnu součástí Vídně a ani zdaleka neleží na jejím okraji. Z Hofburgu je to sem 6 km. První stavbou na těchto pozemcích byl letohrádek manželky císaře Ferdinanda II., Eleonory von Gonzaga, postavený roku 1642. Posléze zde vyrostl zámek obklopený zahradami, který ale nechala zgruntu přestavět Marie Terezie po roce 1743. Dnes je celý zámecký komplex (1440 místností) a zahrada s dalšími drobnými stavbami zapsaná na seznamu UNESCO.

Z centra se sem nejlépe dostanete metrem, trasa U4, zastávka Schönbrunn, cesta trvá ze stanice Karlsplatz necelou čtvrthodinu.

Schönbrunn při východu slunce

Schönbrunn při východu slunce

A co tu uvidíte?

Zdarma jsou celoročně volně přístupné zámecké zahrady.
Placený vstup je do zámku,který je opravdu rozlehlý, jako ostatně celá imperiální Vídeň, ale přístupných je jen 54 místností, to se dá uchodit. V části parku je ZOO, malé i dospělé děti si mohou zabloudit v labyrintu Irrgarten, pak je tu Kindermuzeum (dobré s dětmi když prší) a vstupné se platí ještě na vyhlídku Glorietu a dále do Muzea císařských kočárů, Zahrad korunního prince, Oranžérie

Pokud chcete vidět zámek, zahrady a třeba i ZOO, je to výlet na celý den.

Zámek Schönbrunn

V zámku si můžete projít prohlídkovou trasu Grand tour, nebo její zkrácenou variantu Imperial tour. Grand tour vede 40 místnostmi, jak reprezentativními, tak soukromými apartmány. Co se týče soukromých pokojů císařské rodiny, dostane se vám zhruba stejných informací jako během prohlídky císařských pokojů v Hofburgu, pokud jste ji tam už absolvovali, budete se tady cítit asi zklamaní. Výklad je téměř totožný: zvyky císaře Františka Josefa, Sisi a její tělocvična, audienční místnosti… Reprezentační interiéry jsou ovšem ohromující – zlato, štuky, zrcadla, obrazy a umělecká díla seskupená v tematických saloncích – Čínský salon, Salon miniaturPorcelánový pokoj sloužil Marii Terezii jako pracovna a i když tak vypadá, není z porcelánu, ale bíle a modře mořeného dřeva, a tak dále, opravdu pěkná podívaná. Vrcholem jsou pravděpodobně Malý a Velký plesový sál, které uvidíte i když si zakoupíte jen kratší trasu Imperial tour.

A pokud si chcete s předstihem prohlédnout místnost po místnosti, můžete zde.

Okna do císařských apartmá

Okna do císařských apartmá

Malá poznámka k organizaci prohlídek. Do Schönbrunnu trvale a neustále proudí dav lidí. Prohlídka je bez průvodce, na začátku vám zapůjčí audioguide, ten je tady s češtinou. Sami si z něj do ucha pustíte v každé místnosti výklad a procházíte svým tempem. Nikdo vás nepopohání, když se chcete někde zdržet, na druhou stranu nemáte se koho zeptat, pokud vám výklad připadá moc stručný. Vstupenku si můžete zakoupit přes internet už z domova, jen v tom případě si můžete vybrat datum a čas. Na místě vám lístek také prodají, ovšem může se stát, že budete na prohlídku třeba 4 hodiny čekat. Nemusí to vadit, čas se dá příjemně prožít v zahradách, viz dále.
Fotografovat se uvnitř nesmí, a to ani bez blesku.

  • Imperial tour (22 místností, cca 35 min) – dospělí €14,20, děti 6-18 €10,50
  • Grand tour (40 místností, 60 min) – dospělí €17,50, děti 6-18 €11,50
  • Otevřeno denně listopad – březen 8 – 17 h, duben – červen a září – říjen 8 – 17,30 h, červenec a srpen 8 – 18,30

Zámecký park Schönbrunn

Zahrady jsou nádherné, udržované a bohaté na různá tajemná zákoutí, kašny, sochy a drobné stavby. Jejich založení ctí hlavní barokní princip, že totiž zahrada je pokračováním domu. Nečekané průseky v zeleni, kterými vidíme promyšleně umístěné sochy, geometrická pravidelnost, letohrádky na vyhlídkových místech a tvarované stromy budí velkolepý dojem.

Park je otevřen denně od 6,30 h a je přístupný bez vstupenky. Psi sem nesmí.

Vyhlídkový vláček

Po celém parku jezdí od března do října žlutý vyhlídkový vláček Panoramabahn. Má v parku devět zastávek a trvá zhruba hodinu, než je projede. Na trase jsou celý den dva vozy, jezdí nepřetržitě pořád dokola od 10 do 18 hodin. Lístky se kupují ve vláčku. Jízdenka je celodenní a můžete vystupovat a nastupovat jak je libo.

  • Jízdné dospělí €8, děti do 14 let €4.

Gloriet

V hlavní ose se zámkem stojí na vyvýšeném místě Gloriet, nepřehlédnutelná stavba a typická dominanta. Byl postaven roku 1775 v raně klasicistním slohu. Že vám něco připomíná? No jasně, Reistnu ve Valticích. Nemusím asi zdůrazňovat, že opisovali Lichtensteinové od Habsburků a ne naopak.  Tak jako ve Valticích, i tady se dá vystoupat na vyhlídku. Z perspektivy kamenného habsburského orla přehlédnete Vídeň. Doporučuji. Uprostřed kolonády je kavárna.

  • Vstupné na vyhlídku Glorietu dospělí €3,80, děti 6-18 €3
Okna do císařských apartmá

Okna do císařských apartmá

Mezi zámkem a Glorietem, je v úpatí svahu vetknutá snad nejkrásnější kašna, kterou můžete ve Vídni spatřit. Je to Neptunova fontána. Založena je nad hlubokou studní, jejíž výkop trval na konci 18. století 4 roky. Osazené sousoší je z mramoru a jeho autorem je Wilhelm Beyer. Ústřední postavou je Neptun (ten s tou velkou vidličkou), jehož mořská bohyně Thetis prosí o ochranu syna Achilla, který se připletl k dobývání Tróje.

Neptunova fontána

Neptunova fontána

Od kašny do prava dobloudíte k Palmenhaus, palmovému skleníku dlouhému 113 m a 28 m vysokému. Porůznu objevíte řadu menších staveb, kašen, soch a sousoší. Ve východní části parku stojí monumentální obelisk postavený roku 1777 k věčné slávě habsburského dvora. Zábavné je, že je poset hieroglyfy, které mají vyprávět historii rodu, jsou však vymyšlené. Hieroglyfické písmo bylo rozluštěno až roku 1822.

Labyrint

Pro hravé je tu Labyrint, bludiště z hustě vysázených tújí, vyšších než lidská postava. Když dobloudíte doprostřed (to poznáte podle velkého stromu), můžete se z vyvýšeného místa rozhlédnout a naplánovat si cestu.

  • Vstupné dospělí €5,50, děti 6-18 €3,20

Zahrada korunního prince

K východní straně zámku přiléhá Zahrada korunního prince, kde můžete obdivovat složitý ornament vysázený z buxusu a květin. Kdyby vás zajímal původ názvu, tak jde o prince Rudolfa, který sem po roce 1870 měl výhled z oken.

Obelisk v zahradách

Obelisk v zahradách

  • Vstupné dospělí €3,80, děti 6-18 €3

Oranžerie

Oranžerie je deset metrů široká a 189 m dlouhá stavba, v níž je po celou zimu možné udržet teplotu 10°C díky důmyslnému vytápění kouřovodem, který je dosud funkční. V zimě zde přežívají exotické rostliny.

  • Vstupné dospělí €3,80, děti 6-18 €3

Kindermuseum

Kindermuseum (Dětské muzeum) není výstava nějakých starých dětí, jak by se nezkušenému němčináři mohlo na první pohled zdát. Je to zážitková expozice, kde děti dozví podrobnosti ze života svých vrstevníků u dvora. Jak se oblékaly? Co hygiena? A etiketa? Mohou se také obléci jako princ či princezna.

  • Vstupné dospělí €8,80, děti 3 – 18 €6,70

Marionettentheater

V jedné z budov vlevo před zámkem je Marionettentheater, loutkové divadlo proslulé tím, že se zde hraje dětské představení Mozartovy Kouzelné flétny. Vyrostly na něm generace Vídeňanů.

Strudelshow

Po levé straně před vstupem do zámku je ještě jedno frekventované místo a to je zdejší kavárna a restaurace Residenz. Je to jedna z těch klasických, které pečou ty nejlepší štrůdly a zalévají je nejvanilkovější horkou omáčkou. A pozor! Denně se tu každou hodinu od 11 do 16 odehrává Strudelshow. Jevištěm je pult, na němž uvidíte živě přípravu pravého vídeňského štrůdlu. Nestyďte se zapnout videokameru, to se smí. Budete natáčet mezi cizinci, kteří v areálu jablečného štrůdlu (na rozdíl od nás) nežijí, ale bude vám to stejně k ničemu, stejně jako recept, který dostanete na konci. Tajemství totiž vězí v mouce. To tenoučké průsvitné těsto uděláte jen z některých druhů. No nic. Nemůžu prozradit všechno.

  • Show + degustační vzorek štrůdlu €6
  • Show + káva Melange / čaj /čokoláda + štůdl €11,50

A copak – že vás víc, než mrtvá císařovna zajímají živá zvířata? Chcete vidět pandí dvojčata? Jste dítě mezi 2 a 99 lety? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli kladně, pokračujte směrem do zoo :-).
A pokud máte třikrát „ne“, ale zato vás bere příběh Evžena Savojského, opulentní baroko a výtvarné umění, razíme směr Belvedere!

Ringstrasse

Okružní bulvár kolem Starého, neboli vnitřního města (Innerstadt) vznikl na místě bývalých městských hradeb. Zbourat hradby a vystavět na jejich půdorysu velkorysou ulici lemovanou paláci a důležitými veřejnými stavbami nařídil před 150 lety císař František Josef I. Jen samotné bourání hradeb trvalo 17 (!) let. Šlechta se tehdy servala o nejlepší parcely a pak předháněla, kdo postaví výstavnější palác. Všechny budovy jsou postaveny ve stylu tzv. historismu, který do dějin architektury nepřinesl nic nového. Nicméně velkorysý prostor a honosné budovy mezi rozlehlými zahradami daly Vídni dnešní imperiální výzor.
Celý okruh Ringu je dlouhý 5,5 km, na procházku je to dlouhé, ale nabízí se skvělá možnost objet Ring žlutou tramvají Ringtram (viz kapitola Jak poznat to nejdůležitější za pár minut). Nástup je na náměstí Schwedenplatz a z audioguidu uslyšíte výklad k zajímavým stavbám a pomníkům na trase. (Bohužel není v češtině.)
Dominantami Ringu jsou především budova radnice (Rathaus), Burgtheater, budova parlamentu (Parlament), Státní opera (Staatsoper), pomník Marie Terezie, budova univerzity, dobře je vidět kostel Votivkirche ad.

Radnice (Rathaus)

Symetrická budova s ústřední 100 m vysokou věží je postavena v novogotickém stylu a je ještě podstatně větší, než jak se z ulice jeví. Uvnitř je velký výstavní sál (Festsaal) dlouhý 71 m, široký 20 m a vysoký 18,5 m. Radniční bloky obklopují rozlehlé 2800 m2) nádvoří (Arkadenhof). V radnici je sídlo úřadu primátora, zasedá tu Zemský sněm a Zemská vláda. Dále je tu Vídeňská městská knihovna a městský a zemský archiv. Některé prostory si můžete prohlédnout, což doporučuji, budova je opravdu velkolepá.

Prohlídky pro veřejnost se konají v pondělí, středu a pátek ve 13 h. Je k zapůjčení audioguide v angličtině, italštině, španělštině, nebo francouzštině, čeština bohužel chybí. Prohlídky jsou zdarma a jednotlivci se na ně nemusí předem hlásit.

Parlament a Epsteinův palác

Budova parlamentu je postavena pro změnu v novoantickém stylu, resp. ve stylu řecké antiky. Kašna před budovou se sochou Pallas Athény má symbolizovat moudrost státu. Původně na jejím místě stála alegorická socha Rakouska, ta je nyní umístěna ve vestibulu budovy. Budova je obrovská – 1600 místností, Zasedací sál, Sloupová síň. Bohužel je celý objekt v rekonstrukci až do roku 2020. Nejsou tedy možné prohlídky.

S budovou těsně sousedí Epsteinův palác vystavěný stejným architektem (Theophilem Hansenem). Budova sloužila k pronajímání prostor přechodným nájemcům, nyní ji užívá parlament. Prohlídky se konají vždy v sobotu v 10,30 a 13,30 h, vstupenky se prodávají před vstupem do budovy.

Panoramatická prohlídka Epsteinova paláce je k zobrazení na této stránce.

Parlament

Parlament

Burgtheater

Současná budova vyprojektovaná Gottfriedem Semperem a Karlem von Hasenauerem stojí od roku 1888, ale stálý soubor existoval už v éře Marie Terezie. Velmi tradiční divadlo, kterým prošly nejvýznamnější divadelní osobnosti Rakouska. A pro zajímavost – v letech své emigrace zde hrál i Pavel Landovský.

Turistické prohlídky divadla se, stejně jako ve výše zmíněných budovách konají, ale jsou jen v němčině, v tomto případě s anglickým textovým průvodcem. Probíhají od pondělka do čtvrtka v 15 h.

Burgtheater

Burgtheater

Budova univerzity (Universität)

V sousedství radnice byla postavena budova Vídeňské univerzity. Chrám vzdělání v duchu italské renesance vyprojektoval Heinrich von Ferstel. Ústav je to prestižní, jeho absolventi, profesoři a vědecké týmy mají na svém kontě několik Nobelových cen a zásadních vědeckých úspěchů.

Státní opera (Staatsoper)

Každý někdy slyšel o vídeňské Opeře, přinejmenším v souvislosti s největší společenskou událostí sezony, plesem. Tradiční vídeňský Ples v Opeře se odehrává právě tady. Zahajuje jej spolkový prezident a nejvýznamnější osobnosti snad ze všech oborů lidské činnosti, včetně nejsledovanějších mediálních hvězd, sem jednou ročně vynesou nejdražší a nejkrásnější róby.
Jinak se tady ale denně odehrává jiné představení, jehož návštěva je jistě zážitkem. Moderní divadlo má titulkovací zařízení, kde si každý divák volí svůj jazyk, každé sedadlo má svůj displej. Repertoár je široký, během roku se hraje až 50 různých představení. Lístky v nejběžnější kategorii stojí od €120 do €200.

Budovu opery si můžete prohlédnout denně s průvodcem (německy, anglicky, španělsky). Cena za dospělého €9, děti €4.
Přesné časy prohlídek, ev. další podrobnosti naleznete na stránkách Opery.

Staatsoper

Staatsoper

Pomník Marie Terezie

Mezi budovami muzea Dějin umění a Přírodovědného muzea stojí monumentální pomník Marie Terezie odhalený v roce 1888.

A jak si všechno prohlédnout v klidu a z domova? Na této stránce najdete panoramatické pohledy do budov na Ringstrasse.

Máte to? Tak teď do Hofburgu!

Primark

Do obchodních domů Primark se jezdí za levnými nákupy. Kdo si potrpí na běhání po obchoďáku a lovení triček za euro, ten tu bude jako štika v akvárku.
Sortiment je široký. Oblečení, obuv, drogerie a kosmetika, dětské zboží, domácí potřeby, umělé věnce na hrob, oblečení pro psy a hračky pro křečky… co si vzpomenete. Vtip je v opravdu nízkých cenách. Ať vyrazíte pro vánoční dárky nebo za lednovými slevami, vždycky něco úžasného objevíte.

Dá se tu platit kartou a máte možnost do 28 dnů zboží vyměnit. Nevýhoda je velké množství lidí, především před vánoci.

Ve Vídni jsou Primarky dva, můžete si rozkliknout odkazy, na webových stránkách najdete informace i v češtině.

severní: G3 Shopping Resort

  • G3 Platz 1, Gerasdorf bei Wien 2102
  • webové stránky
  • Otevřeno po-st 9,30 – 19 h, čt-pá 9,30 – 20 h, so 9 – 18 h
  • Mimořádná otvírací doba: 8. 12. od 10,00 do 18,00 h, 24. 12.  od 9,30 do 14 h, 31. 12. od 9,30 do 14,00 h
  • Bezplatné parkoviště pro 4000 aut
  • Dětský koutek Treffpunkt Baumhaus pro děti 3 – 11 let za €1,50 za každou započatou hodinu
  • Veřejnou dopravou se sem dostanete z nádraží Floridsdorf, na zastávku Seyring G3 Shopping Resort vás doveze autobus 431, nebo bezplatná kyvadlová doprava (také z Floridsdorfu)
  • jižní: SCS Shopping Center Süd

    • Galarie 85, 2331 Vösendorf
    • webové stránky
    • Otevřeno po – st 9,30 – 19 h, čt 9,30 – 21 h, pá 9 – 19 h, so 9 – 18 h, neděle zavřeno
    • Mimořádná otvírací doba v roce 2018: prosincové pátky do 21 h
    • Bezplatné parkoviště pro 10 000 aut.
    • Veřejnou dopravou jeďte metrem U1 do stanice Reumannplatz, nebo U6 do stanice Siebenhirten a odsud jezdí kyvadlová doprava SCS od 8 do 20 h zdarma.

Nakoupeno? Pokud jste ve Vídni v období adventu, nesmíte si nechat ujít adventní trhy.