Vídeňské kostely

Za nejstarší kostel ve Vídni je, ač váhavě, označován sv. Ruprecht. Kostel sv. Ruprechta leží v severovýchodním rohu čverce, který je vymezen na druhé straně náměstím Am Hof, a do kterého historici umísťují nejstarší vídeňské osídlení. Pravděpodobně byl založen roku 740, i když nejstarší zdivo současné stavby pochází až z roku 1130. V jeho věži jsou zavěšeny nejstarší vídeňské zvony z konce 13. století. Byl zřejmě hlavním vídeňským chrámem až do vysvěcení svatoštěpánského dómu.

Nejstarší zeď kostela sv. Ruprechta

Nejstarší zeď kostela sv. Ruprechta

Vypadá, jakoby do tohoto města ani nepatřil, malý jednoduchý kamenný, obrostlý břečťanem. Nemůžete si jej nevšimnout, je vidět z Ringu. Stojí na kraji malého srázu a zřejmě až pod něj sahaly vody jednoho z dunajských ramen.
Interiér je velmi prostý s jednoduchým kamenným oltářem. Na první pohled vám padne do očí barokní sarkofág. V něm jsou naaranžovány ostatky sv. Vitalise, mučedníka z římských katakomb. Chybějící části kostry byly doplněny voskem a podle tehdejší módy je oblečena do barokních šatů a drží v ruce lahvičku s krví sv. Ruprechta. Jde o dar papeže Klementa XIII. Marii Terezii z roku 1767.

Barokní sarkofág s ostatky sv. Vitalise

Barokní sarkofág s ostatky sv. Vitalise

Zvenčí u zdi kostela stojí socha sv. Ruprechta, patrona Korutan a dělníků v solných dolech. Jeho atributem je solné vědro. Sůl byla ve středověku důležitým obchodním artiklem, sem, do Vídně se přepravovala po Dunaji. V okolí kostela byla zřejmě překladiště. Není bez zajímavosti, že i samotný kostel sloužil v 16. století jako sklad soli.
Kostel je římskokatolický, konají se zde bohoslužby i kulturní akce.

Běžně denně otevřený.

Socha sv. Ruprechta

Peterskirche

Dalším adeptem na titul "nejstarší" je kostel sv. Petra. Nachází se v blízkosti Stephansdomu a ulice Graben. Tak, jak jej dnes vidíme my, vypadá až od roku 1733, kdy byl dokončen a vysvěcen, mmch jde o první centrální barokní stavbu ve Vídni. Stojí na místě staršího menšího kostelíka, jehož založení kladou odborníci do období kolem roku 800 a pověst připisuje zakládací akt Karlu Velikému. Tuto legendární událost znázorňuje i pomník R. Weyrse zvenčí kostela. Půdorysy obou kostelů se nekryjí, starší byl mnohem menší a stál mírně excentricky přibližně v místě dnešního vstupu a vlevo.

Peterskirche z ulice Graben

Peterskirche z ulice Graben

Určitě vstupte dovnitř, interiér je skvostný. Kopule je vysoká 54 m s bohatě zdobenými okny a freskami. Kolem centrálního prostoru jsou barokní oltáře, obrazy odkazující nejčastěji k mariánskému kultu, relikviářní skříně, bohatě vyřezávaná zlacená kazatelna a na kůru nádherné varhany.

Fresky ve svatopetrské kopuli

Fresky ve svatopetrské kopuli

Součástí kostela je krypta, v níž se konají koncerty. Vstupné nebývá vysoké, kolem €10 a program najdete na stránkách kostela.

Turistické informace o kostele sv. Petra v češtině čtěte si přečtěte zde.

V kostele sv. Petra, všimněte si hodin na galerii

V kostele sv. Petra, všimněte si hodin na galerii

Virgilkapelle

Stephansdom má na tomto webu svou vlastní kapitolu, ale při procházce po Stephansplatz se pozorně dívejte i pod nohy. V dlažbě je vyznačen půdorys kaple sv. Máří Magdaleny, zaniklé po požáru roku 1781. Zcela se pak zapomnělo na existenci podzemní krypty sv. Virgilia (Virgilkapelle). Podlaha této kaple leží 12 m pod úrovní náměstí a byla znovu objevena při stavbě metra v roce 1973. Z vestibulu stanice U1 Stephansplatz se do ní dá nahlédnout a je i v otvíracích hodinách přístupná. Byla založena pravděpodobně v první polovině 13. století jako hřbitovní kaple. Později sloužila jako kostnice.

Dnes je uvnitř muzeálně uspořádaná sbírka souvisejících archeologických nálezů a vizualizace pravděpodobné podoby kaple v různých obdobích existence.
Všechny informace a pěkný obrazový průvodce je na stránkách Vídeňského muzea

Michaelerkirche

Nejstarší zachovalá vídeňská kaple (nikoli tedy pouze zeď jako u sv. Ruprechta, ale celý uzavřený prostor) je prý právě zde.
Je součástí později dostavovaného kostela sv. Michaela na Michaelerplatz přímo proti Hofburgu a jde o významný svatostánek, který byl královským a císařským dvorním kostelem.
Nejstarší části stavby jsou románské, pravděpodobně z roku 1220. Románská část stavby je za vchodem vlevo, nad zazděným portálem můžete obdivovat například překrásný tympanon. Uvnitř jsou informační cedulky, které vás na zajímavosti upozorní.

Michaelerkirche

Michaelerkirche

Středem nádherného oltáře je vzácný obraz Panny Marie z r. 1540, pocházející z Kréty a malovaný na cypřišovém dřevě italským umělcem. Obrazu jsou připisovány četné zázraky. Varhany jsou prý největší funkční v Rakousku, byly postaveny roku 1714 a v roce 2013 rekonstruovány. Významně je s nimi spojena hudební kariéra Josepha Haydna.
Ani tomuto kostelu se nevyhnuly mnohé katastrofy. Při požáru r. 1327 shořela zvonice a požár roztavil zvony. Při zemětřesení v 17. století se dokonce zřítila celá věž.

Kostel je běžně volně přístupný.

Krypty pod kostelem ukrývají hroby mnichů a jsou přístupné s průvodcem. Pokud jste už teď zvědaví, jak to v kryptě vypadá, podívejte se na toto video.

Prohlídky krypty probíhají od čtvrtka do soboty vždy v 11 a 13 h, sraz před hlavním vchodem do kostela, vstupné dospělí €7, děti €3

Přes Vánoce a Nový rok se prohlídky nekonají.

Více informací na stránkách kostela.

Augustinenkirche

Augustiniánský kostel v bloku budov mezi Hofburgem a Albertinou byl pro příslušníky Habsburského císařského rodu ten asi nejdůležitější. Jednak je v něm Hrobka srdcí a jednak v něm probíhaly všechny slavné císařské svatby a pobožnosti a to od roku 1634 do roku 1918. O kenotafu Marie Kristiny píšeme na stránce Albertina. Přilehlý klášter byl zrušen josefínskou reformou roku 1836.

Kostel Augustiniánů

Kostel Augustiniánů

V kostele je instalován informační kiosek, ze kterého si za drobný peníz můžete pustit výklad v češtině. 🙂

A pro zajímavost: Proběhla zde i svatba Františka Josefa s Alžbětou Bavorskou alias Sisi. Ve slavném filmu je ale svatební scéna natočena v nedalekém Michaelerkirche.

Interiér kostela, kde se ženili císaři

Minoritenkirche

Zajímavý kostel mající souvislost s naší přemyslovskou historií stojí na plácku za Burgtheaterem. Jde o Minoritenkirche, dnes Panny Marie Sněžné, centrum italské komunity. Prošel zajímavým stavebně historickým vývojem, což je dodnes na stavbě patrné. Minoritský klášter, který k němu přiléhal byl koncem 19. století stržen, byly odstraněny i barokní patrové ochozy, které kostel obklopovaly. Přesto zůstal pozoruhodný stavební slepenec s nedostavěnou věží a nezvyklým interiérem. Hlavní loď vypadá spíš jak sokolovna ;-), nemá sakristii, ale je zde umístěno jedno mimořádné umělecké dílo – rozměrná mozaika "Poslední večeře", původně zakoupená císařem Františkem I. pro Belveder, kam se prý ale pro svou nadměrnost nakonec nehodila. Vytvořil ji Giacomo Raffaelli v letech 1805/14.

Minoritenkirche

Minoritenkirche

Základní kámen kostela (tehdy zasvěceného sv. Kříži) položil v roce 1275 český král Přemysl Otakar II. a po bitvě na Moravském poli, v níž padl, byly jeho ostatky v tomto kostele 10 měsíců vystaveny. (Po uplynutí papežské klatby byly převezeny do Znojma, poté do Anežského kláštera v Praze a definitivní místo uložení je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.) Dnes je zde umístěna jeho socha a také zde v kapli sv. Kateřiny prý bylo pohřbeno jeho srdce.
S dalšími uměleckými poklady kostela se seznamte zde.

Přemysl Otakar II. v Minoritenkirche

Griechenkirche

Nápadná stavba v byzantském slohu na ulici Fleischmarkt je metropolitní katedrála řecké pravoslavné církve v Rakousku, kostel Nejsvětější Trojice. Nechala si ho pro své potřeby vybudovat ortodoxní řeckokatolická komunita uprostřed tzv. Řecké čtvrti po vydání tolerančního patentu Josefem II. Architekt Theophil Hansen, který studoval byzantské umění v Athénách, dokončil stavbu v roce 1851. Určitě nahlédněte i dovnitř, mimo dobu bohoslužeb si můžete kostel prohlédnout, smí se tu i fotografovat.

Griechenkirche

Griechenkirche

Karlskirche

Jedním z nejkrásnějších vídeňských kostelů je bezesporu Karlskirche, kostel sv. Karla Boromejského na náměstí Karlsplatz. Úžasná barokní stavba pozoruhodná zvenčí i v interiérech. Vodní plocha parkového bazénu před kostelem je tu určitě proto, aby bylo možné pořizovat fotky kostela s odrazem ve vodní hladině 🙂 Je to bez debaty jedno z nejfotogeničtějších míst ve Vídni. Za císaře Karla VI. jej mezi lety 1715 a 1735 vybudoval slavný stavitel Fischer z Erlachu. V kostele můžete využít panoramatický výtah, který vás vyveze do kopule, kde pak můžete z blízkosti obdivovat barokní fresky. Není to zadarmo, ale doporučuji – nelitujte osmi éček, vidět vnitřní prostor kostela z výšky 32,5 m není úplně běžné, je to tam jako v předpokoji k Nebi.

Karlskirche

Karlskirche

Otvírací doba po – pá 9 – 19 h, so – ne 12 – 19 h

Vstupné dospělí €8, studenti €4, děti do 10 let zdarma

Franziskanerkirche

Přímo uprostřed města je malé náměstí Franziskanerplatz a do něho se hlavním průčelím obrací kostel s neobvyklou, fialovou fasádou. Pokud uvnitř nebude zrovna probíhat bohoslužba vstupte a rozhlédněte se. Kromě bohatě zdobeného barokního interiéru tu mají ještě jednu vzácnost – nejstarší varhany ve Vídni. Sestrojil je v roce 1642/3 Johann Wöckherl. Můžete je slyšet v sezoně od dubna do října každý pátek od 14.00 do 14.45 h.
Vstupenky jsou k dispozici před vystoupením v pokladně klášterní brány.

Vždy v květnu tu probíhá varhanní festival.

Nejstarší vídeňské varhany

Nejstarší vídeňské varhany

Votivkirche

Druhý nejvyšší kostel ve Vídni byl postaven jako projev díků Bohu za zmařený atentát na císaře Františka Josefa I. v roce 1853 z darů vděčných poddaných. Stavba trvala 23 let, ale vzniklo pod dohledem architekta Heinricha von Ferstela vrcholné dílo evropského historismu. Dnes je to farní kostel různých cizojazyčných sborů.

Votivkirche

Votivkirche

Maria am Gestade

Zvláštní stavba na dlouhém a prohnutém půdorysu stála zřejmě původně na skalní vyvýšenině nad Dunajem, am Gestade znamená na břehu. Dnes je řeka daleko a směrem k ní sestupuje od kostela impozantní schodiště. I tento kostel patří k nejstarším, podle některých pramenů byl založen už koncem 9. století. Úzká a vysoká loď má zajímavou žebrovou klenbu ze 14. století. Věž je zakončena gotickou žebrovou helmicí z počátku 15. století, díky ní je stavba rozpoznatelná i na dálku a vzhled majáku zakládá legendu, že byl kostel kdysi orientačním bodem pro dunajské plavce.

Maria am Gestade

Maria am Gestade

Steinhofkirche (Otto Wagner) a Luegerkirche (Max Hegele)

Dvě skvělé a výjimečné secesní stavby, které neleží v centru, ale má smysl za nimi popojet. O Steinhofkirche píšeme v kapitole Architektura a o Luegerkirche v kapitole Zentralfriedhof.

Výjimečné postavení mezi vídeňskými řády měli kapucíni, jejichž kostel v centru města na Neuer Markt má v podzemí prostor z nejpostvátnějších: Císařskou hrobku. Jdeme tam!