Hofburg

Hofburg je jedna z největších palácových rezidencí na světě. Byl oficiálním sídlem Habsburků od roku 1279 až do pádu Rakouska-Uherska. Dnes ho tvoří 18 budov, v nichž je 2600 místností. K tomu ještě zahrady. Uf. Ne, nebojte, nemusíte projít všechno :-) , ani to nejde.

Michaelerplatz a vstup do Hofburgu

Michaelerplatz a vstup do Hofburgu

Impozantní vstup do Hofburgu je z krásného náměstí Michaelerplatz, kde jsou uprostřed odkryté vykopávky základů středověkých staveb a římského opevnění objevené na konci 19. století při stavbě tohoto palácového křídla. Proti stojí Loosův dům a kostel sv. Michaela.

Sisi Muzeum, Císařská apartmá a Císařská sbírka stříbra

Na jednu vstupenku můžete navštívit tři expozice: Sisi Muzeum, Císařská apartmá (Kaiserappartements) a Císařskou sbírku stříbra (Silberkammer). Audioguide je k dispozici s češtinou. Nejpopulárnější je asi muzeum císařovny Sisi (Sisi Muzeum). Vznik jejího kultu je jednoznačně přičítán úspěšnému filmu “Sissi” s Romy Schneider v hlavní roli. V muzeu vám neřeknou, že tahle výpravná podívaná z 50. let skutečnou Alžbětu i její životní příběh velmi romantizuje. Ve své době nebyla Alžběta ani populární (vyjma Pešti) ani vlivná a to v žádném ohledu ani doma ani na veřejnosti. Byla mírně excentrická, posedlá svým vzhledem (obličej si na noc obkládala telecím masem), pravděpodobně anorektička (172 cm, 45 kg a 51 cm v pase), nevyrovnaná a frigidní. Historici ji považují za typickou postavu období fin de siécle, konce století, let nudy, dekadence, cynismu a jakéhosi úpadku ideálů. Pokud vám teď spadly hračky do kanálu, osušte slzy a do muzea přesto běžte. Celá výstava je pojatá jako vyprávění jejího zajímavého životního příběhu ilustrované osobními předměty. Šatů se moc nedochovalo, jsou vystavené repliky. Například šaty v nichž se před svatbou loučila se svobodou, dále portréty, vzpomínky na dětství, šperky atd. Císařovna, ač měla bohatství i krásu, ty idealizované atributy štěstí, šťastná rozhodně nebyla. Zvlášť po sebevraždě jediného syna, následníka trůnu, už nikdy nenašla klid. Zemřela v roce 1898 poté, co jí atentátník na ulici v Ženevě probodl pilníkem (!). Opravdu. True story. Nikde není vysvětleno, jak přišla ke své přezdívce. Neměla ji ráda, sama o sobě mluvila jako o Titánii, což je postava víly v Shakespearově Snu noci svatojánské. Prohlídka císařských pokojů vede celkem 24 soukromými místnostmi, které obývali císař František Josef, jeho žena Alžběta (Sisi) a jejich děti. Začnete u císařského schodiště a přes audienční sál a obytné místnosti až do ložnic Jejich Výsostí. Uvidíte malou domácí tělocvičnu, kde trávila Sisi spoustu času, koupelnu, jídelnu. Nábytek a zařízení jsou autentické. Výklad je zajímavý, dozvíte se z něho řadu detailů z císařova osobního života. Například to, že neměl luxus a okázalost příliš rád. Spal na kovovém kavalci a na rozdíl od císařovny si nepotrpěl na výstřelky, naopak celý svůj dlouhý život vstával před pátou a až do pozdního večera pracoval. Ze stříbrné sbírky vás bude také přecházet zrak, neb stříbra, porcelánu, křišťálu a podobných cetek nashromáždila dynastie neuvěřitelné množství. Ve stolování snad víc než kde jinde byla přísně dodržována etiketa a léty ustálené rituály. Výklad vás seznámí s jejich pravidly a stručně nastíní, proč je nádobí tolik. Věděli jste, že každý druh vína měl svou sklenici? Je tu vystaven i osobní příbor Marie Terezie, vyrobený jen pro ni z ryzího zlata v polovině 18. století. Domácí tvořilky určitě zaujme disciplína skládání dekorací ze stolních ubrousků, zde je vyskládaná na ukázku labuť. Nejlépe se pro to hodí ubrousek z jemného lnu o rozměru 1 m2. Jde prý o vytrácející se umění, které už ovládá jen pár zasvěcenců, nicméně návody v písemné podobě se dochovaly, jen je oprášit.

Noční Hofburg

Noční Hofburg

Klenotnice (Kaiserliche Schatzkammer)

Tzv. Švýcarskou bránou začíná Švýcarský trakt (Schweizerhof), jež byl mimochodem vybudován na nejstarší části hradu ze 13. století. Většina Starého hradu musela ustoupit pozdějším inovacím. Dnes je tu hradní kaple (Hofburgkapelle), kde se stále slouží nedělní mše a také přízemní prostory, v nichž je návštěvníkům přístupná Klenotnice (Kaiserliche Schatzkammer). Je zde vystavena koruna Svaté říše Římské národa německého, z druhé poloviny 10. století, která si v ničem nezadá s naší Svatováclavskou. Druhá koruna byla zhotovena v roce 1602 pro císaře Rudolfa II. – rakouská Císařská koruna. Budete procházet sálem s vitrínami plnými vzácností z tzv. Burgundského pokladu z 15. století a poklad Řádu Zlatého rouna, uvidíte achátovou misku považovanou za Svatý grál a narvalí kel, o němž se po staletí tvrdilo, že jde o roh posvátného jednorožce. Kdo ví? Sbírka je úchvatná, český audioguide ale není k dispozici.

Pomník Františka I., za ním Amalienburg

Pomník Františka I., za ním Amalienburg

Prunksaal