Císařská hrobka (Kaisergruft)

Aneb co jste nevěděli o Habsburských pohřbech. Pro leckoho bude jistě překvapivé zjištění, že těla příslušníků císařské dynastie nejsou pohřbena v celku. V souladu s rituálem praktikovaným od první poloviny 17. století do konce 19. století byly ostatky ukládány na třech různých místech. Těla jsou uložena v Císařské hrobce u kapucínů, srdce v urnách u augustiniánů a vnitřnosti ve Vévodské hrobce pod chrámem sv. Štěpána. (Pro zajímavost: u nás podobný rituál provozovali krumlovští Schwarzenbergové.)

Císařská hrobka (Kaisergruft)

Tzv. poslední rezidence příslušníků Habsburské dynastie je krypta pod kostelem kapucínů, někdy se jí podle toho říká Kapucínská hrobka.

Kapucínský kostel na Neuer Markt

Kapucínský kostel na Neuer Markt

Kapucínský kostel na Neuer Markt[/caption] Krypta je přístupná v běžném turistickém režimu. Uvidíte nádherné sarkofágy zdobené funerálními motivy. Smí se zde fotografovat, i když jen bez blesku.

Hrobka srdcí (Herzgruft)

Začal s tím Ferdinand IV. roku 1654. Přál si, aby bylo jeho srdce uloženo ve zvláštní schráně v kostele augustiniánů. Do té doby se srdce pohřbívala se všemi ostatními vnitřnostmi v urnách do Vévodské hrobky v katedrále sv. Štěpána. Na první pohled morbidní libůstka má racionální důvod. Orgány se z mrtvého těla vyjímaly při balzamování, aby se zabránilo rychlému rozkladu. Habsburkové se nenechávali mumifikovat tak, jako například egyptští faraoni, ale proto, aby tělo vydrželo několik dní v otevřené rakvi, byla alespoň základní konzervace nutná. Byla tedy zřízena zvláštní komora, do níž se vchází z Loretánské kaple v augustiniánském kostele, a v ní jsou vyrovnány urny se srdci celkem 54 příslušníků rodu. Poslední takto pohřbené srdce patří Fratišku Karlovi (+1878). Komora není přístupná stále, jen při zvláštních příležitostech nebo na přání po objednání. Poněkud zarážející je velmi prostý vzhled hrobky. Je to jen vybílená malá místnost s prostými policemi bez ozdob. Bývala dříve bohatě zdobená, po posledním požáru ale nebyla obnovena do původního stavu. Augustiniánský kostel určitě navštivte, leží mezi Hofburgem a Albertinou a měl pro císařskou dynastii zvláštní význam (viz kapitola Vídeňské kostely). Jistě nepřehlédnete na pravé stěně bílou mramorovou plastiku, která znázorňuje postavy kráčející do jeskyně v pyramidě. Jde o kenotaf, který nechal vytvořit ovdovělý Albert Sasko-Těšínský své ženě Marii Kristině. (To byla ta nejoblíbenější dcera Marie Terezie, která jediná se směla vdát z lásky.) Kenotaf nese nápis UXORI OPTIMAE ALBERTUS (Nejlepší manželce Albert). Postavy znázorňují Dobrotivost, která vede slepého starce, zarmouceného Génia, opírajícího se o lva, Ctnost s urnou, dvě dívky s pochodněmi a na medailonu uprostřed je tvář Marie Kristiny. Více o osudech Alberta a Kristiny v kapitole Albertina

Kenotaf Marie Kristiny

Kenotaf Marie Kristiny

Vévodská hrobka (Herzogsgruft)

Nachází se pod kněžištěm chrámu sv. Štěpána a je v ní uloženo 78 schránek s těly, srdci nebo vnitřnostmi 72 příslušníků habsburské dynastie. Její prohlídka je spojena s katakombami pod sv. Štěpánem a částí náměstí. Vstup je přímo v chrámu. Viz kapitola Stephansdom.