Vídeň - Belvedere

Belvedere je soustava dvou barokních zámků (Horní a Dolní) v rozlehlé francouzské zahradě na jihovýchodním okraji centra (mapa), kde jsou umístěny cenné a vyhledávané umělecké sbírky. Mimořádným zážitkem je už samotná procházka zahradou, kde je ve třech úrovních mezi oběma zámky barokní vodní kaskáda, rybník (Rybník zrcadlení), kašny a Alpská zahrada s rododendrony a sbírkou bonsají. Komplex si pro sebe nechal vystavět princ Evžen Savojský (podrobnosti o něm na konci článku). Roku 1697 zakoupil pozemky, v letech 1714 - 16 byl postaven Dolní Belvedere jako princova rezidence, poté (1721 - 23) Horní Belvedere určený k reprezentaci. Autorem architektonického návrhu byl Johann Lukas von Hildebrandt.

Horní Belvedere

Dolní Belvedere, Prunkstall (zámecké stáje) a Oranžerie

21er Haus (Muzeum současného umění)

 Socha prince Evžena Savojského na náměstí Hrdinů (Heldenplatz)

Socha prince Evžena Savojského na náměstí Hrdinů (Heldenplatz)

Princ Evžen Savojský

Nebylo by Belvederu bez prince Evžena Savojského. Kdo to vlastně byl? Evžen Savojský (Evžen František, princ savojský a carignanský, hrabě ze Soissons) je stěžejní figura rakouských vojenských dějin, elitní vojevůdce císařské armády na konci 17. a začátku 18. století. Mj. i jemu je připisována hlavní zásluha na vítězství nad Turky v roce 1683 a rozhodující roli hrálo jeho velení i v další turecké válce v letech 1716 - 18. Mezitím vítězil v bitvách tzv. války o španělské dědictví. Jeho jméno bylo později opakovaně zneužito německou, rakouskou i italskou fašistickou propagandou, několik válečných lodí neslo jméno Princ Eugen. Dokonce i komunisté si půjčili populární píseň oslavující prince Evžena a přetextovali si ji (“… i kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje.” Pamatujete, ne?). Studoval teologii, původně mu rodina předurčila církevní kariéru, odtud jeho přezdívka Malý abbé. Mmch bylo by velkým omylem předpokládat, že dřívější vojevůdci byli nevzdělaní, hloupí turkobijci. Většinou to byli pečlivě vedení synové rodin z vyšší společnosti, dostalo se jim dobrého vzdělání a bylo tomu tak i v případě prince Evžena. Jeho dobrý vkus a láska ke kráse a umění stojí za vznikem Belvederu a za shromážděním mnoha uměleckých děl v jedinečné sbírce, která už je však dnes rozptýlena. Belveder stál dříve než Schönbrunn a od té doby se traduje (už tehdy trochu ironická) poznámka, že Rakousko je zemí, kde se poddaný má lépe než čísař. Dožil se požehnaného věku 76 let a v pozdějších letech svého života byl aktivním mírotvůrcem, preferoval diplomatická řešení sporů před vojenskými. Neměl rodinu. Jak se praví v jedné básni: “Neměl ženu ni děti, neboť vším mu bylo Rakousko.” Kromě Belvederu stojí ve Vídni ještě jedna jeho rezidence, tzv. Zimní palác prince Evžena (Himmelpfortgasse 4-8) Byl budován ve třech etapách od r. 1696 do r. 1724. Stavělo se podle plánů nejvýznamnějšího císařského barokního architekta J. B. Fischera z Erlachu. Velké nástěnné malby v mnoha sálech zachycují slavné princovy bitvy a palác tak působí jako živoucí oslava jeho vojenské kariéry. Budova byla do listopadu 2017 přístupná veřejnosti, od r. 2018 má být znovu využívána ministerstvem financí. Po smrti prince Evžena získala jeho majetky císařovna Marie Terezie a Zimní palác byl sídlem státních institucí.

Zimní palác prince Evžena
Zimní palác prince Evžena

A na závěr drobná zajímavost. Blízkým přítelem a kolegou v diplomacii byl Evženu Savojskému český politik a diplomat Jan Václav Vratislav z Mitrovic. Ten zemřel roku 1712 ve Vídni, je však pochován v Praze, v kostele sv. Jakuba, kde má nádherný náhrobek. Jeho autorem je právě na přání prince Evžena J. B. Fischer z Erlachu. Sousoší pěti postav zhotovil F. M. Brokof z pískovce. Sochy jsou pokryté bílým štukem a lakované a pomník budí dojem, že je z mramoru. Uchvátilo vás baroko a vystavené umělecké sbírky? Pokračujme na stránku Albertina