Albertina

Albertina je palác v centru města, který navazuje na Hofburg a přes náměstí Albertinaplatz sousedí s budovou Staatsoper. Říká se tak nejen budově, ale i umělecké sbírce, která je zde deponovaná.

Albertina

Albertina

Postavili si ho jako svou rezidenci privilegovaná dcera Marie Terezie Marie Kristina se svým manželem Albertem, vévodou Sasko-Těšínským. Tento milovník umění pak začal roku 1776 shromažďovat umělecká díla, která dnes tvoří gró jedné z největších a nejcennějších světových grafických sbírek. Přestože je mezi 50 tisíci kresbami a akvarely a téměř 900 tisíci tisky obtížné najít to jediné a nejvzácnější dílo, stala se jakousi vlajkovou lodí Albertiny akvarelová kresba Albrechta Dürera Mladý zajíc. Neuvěřitelně realistické zobrazení zvířete vzbuzovalo údiv už od doby svého vzniku (1502). Dnes je jakýmsi leitmotivem a můžete se s ním setkat v mnoha dalších podobách. Prodávají se jeho reprodukce a v létě 2017 byla socha velkého růžového zajíce umístěná před vchodem do Albertiny jako upoutávka a uvnitř galerie si můžete plastového zajíčka koupit jako suvenýr, nebo hledat barevné zajíce po galerii, je to prostě marketingová hra.

V Albertině můžete shlédnout jednak stálou expozici a pak vždy několik tematických výstav obměňovaných sezonně.

Stálá výstava nese název „Od Moneta k Picassovi“ (Monet bis Picasso) a představuje mistrovská díla světové moderny. Díla jsou z odkazu Herberta a Rity Batlinerových. Největší pozornost vzbuzují francouzští impresionisté: Monetovo „Jezírko s lekníny“, Degasovy „Tanečnice“, dále díla Marca Chagalla, Pabla Picassa, nebo Maxe Ernsta. Obrazy jsou dostatečně známé a sbírka je tak zajímavá i pro laiky. Doporučuji.

Palác Albertina je překrásný i sám o sobě. 21 nově zrekonstruovaných místností v prvním patře zdobí tzv. albertinské zlato. To je speciální slitina zlata, stříbra a mědi a v rokokových a empírových interiérech se s ním nešetřilo. Všimnete si i umně vyskládaných parketových podlah. Interiéry bez nadsázky zámecké.

Od jara 2018 jsou v Albertině plánovány tyto výstavy:

Martha Jungwirth
Abstraktní obrazy, velkoformátové akvarely
od 2. 3. do 3. 6. 18

The Director’s Choice
Výběr fotografií ze sbírek. Zahrnuje žánry portrét, krajina, architektura a budou vystavena díla těchto umělců: Julia Margaret Cameronová, Henri Cartier-Bresson, William Eggleston, Walker Evans, Trude Fleischmann, Lee Friedlander, Rudolf Koppitz, Helmar Lerski, Lisette Model Stephen Shore, Anton Josef Trčka
od 7. 3. do 10. 6. 18

Keith Haring
Dílo vlivného symbolisty, který letos oslaví 60. narozeniny.
od 16. 3. do 34. 6. 18

Claude Monet
Zřejmě vrchol výstavní sezony přijde 21. 9. 18.

  • Albertina, muzeum a obchod
  • Albertinaplatz 1
  • Otevřeno denně 10 – 18 h, středa 10 – 21 h
  • Vstupné dospělí €12,90, studenti €8,50, děti do 19 let zdarma

Vstupné platí do všech prostor paláce a na všechny výstavy.

Albert, vévoda Sasko-Těšínský a jeho dvě velké lásky: Marie Kristina a umění

A nakonec pro milovníky příběhů a historie pár slov o Albertovi, po němž sbírka i palác nesou jméno, a jeho milované Marii Kristině, protěžované dceři Marie Terezie, která jediná se nestala předmětem sňatkové politiky své matky a prožila tak život v lásce. Nicméně přes všechnu matčinu protekci zažila i spoustu bolesti a strastí, kterým se na konci 18. století nebylo možné vyhnout ani pokud byl člověk přebohatá dcera rakouského císaře.

Albert byl mladším synem polského krále a saského kurfiřta Augusta III. a po matce habsburského původu. V roce 1760 se přijel jako důstojník jezdectva uvést ke dvoru a mezi ním a tehdy 18letou arcivévodkyní přeskočila pověstná jiskra. Sňatek ale nebyl žádnou samozřejmostí. Císař František I. vybral dceři jiného ženicha a ačkoli měla matku na své straně, plán na tuto svatbu padl až s nečekanou smrtí císaře roku 1765. Marie Terezie poté jmenovala Alberta polním maršálem a místodržícím v Uhrách, se sídlem v tehdy hlavním městě Prešpurku (dnes Bratislavě). Tam také po svatbě (1766) mladý pár žil. Marie Kristina zde porodila své první dítě, dceru, která však vzápětí zemřela. Kristina dostala horečku omladnic a nikdy pak už děti neměla. Vzápětí po nevydařeném porodu onemocněl Albert neštovicemi, které v té době zabíjely až 60 % nakažených. Albertovi se naštěstí podařilo nemoc překonat.

Marie Kristina a Albert dostali do manželství obrovské věno v podobě mnoha panství a statků a sto tisíc ve zlatě. Přestože to bylo důvodem značné závisti a nevole, kterou Kristině projevovali sourozenci ještě dlouhá léta po svatbě, je potřeba poctivě říci, že manželé zacházeli se svými statky nanejvýš zodpovědně, rozumným hospodařením své jmění násobili a cílevědomě vynakládali prostředky na podporu kulturních hodnot. Albert vyrůstal na drážďanském dvoře obklopen uměním, rozuměl mu, měl vkus, cit a hlavně touhu umělecká díla vlastnit a umělce podporovat. A v Kristině měl oporu.

Už v Prešpurku začal plánovitě nakupovat kresby a mědirytiny.
Postavení Alberta a Kristiny se skokem zhoršilo v roce 1780 po smrti Marie Terezie. Josef II. dal jasně najevo, že s jejich privilegii je konec a jmenoval je místodržiteli v rakouském Nizozemí, dnešní Belgii. Tam si dvojice vystavěla jihovýchodně od Bruselu velkolepý zámek Laeken, který dodnes obývá belgická královská rodina.
Sociální nepokoje a revoluční nálady probublávající až k panovníkům vyháněly co pár let manžele z Laekenu zpět do Vídně. K definitivnímu opuštění Belgie došlo r. 1792 po prohrané bitvě s Francií, v níž poražené rakouské jednotky vedl Albert. Všechny cenné sbírky grafiky, obrazy, vzácné knihy, historický nábytek a další majetek byl naložen na tři lodě směr Hamburk. Jedna z lodí se však potopila za bouře v kanále La Manche. S touto ztrátou se Albert nikdy nevyrovnal.

Útočiště nalezli v Drážďanech. V roce 1794 je císař František II. povolal do Vídně s tím, že se postará o jejich další zaopatření. Od té doby se Albert věnoval už pouze svým sbírkám. František II. mu přenechal kresby z císařské klenotnice s proslulou sbírkou Albrechta Dürera. Na Augustiniánské baště začali budovat svůj palác, Albertinu.

Marie Kristina zemřela po 33 letech manželství. Napsala svému Albertovi dojemný dopis na rozloučenou, který se dochoval, a který patří do zlatého fondu historické milostné korespondence. Albert byl její smrtí hluboce otřesen a nechal na její počest vyhotovit mramorový kenotaf s medailonem a nápisem „Nejlepší manželce, Albert“ v augustiniánském kostele. Píšeme o něm v kapitole Císařská hrobka.

Albert, tento moudrý a rozvážný muž, zemřel roku 1822 ve svých 83 letech. Říká se, že velmi přežil svou dobu. Jeho dědicem se stal synovec, arcivévoda Karel, o něhož spolu s Kristinou pečovali, a který se proslavil vítězstvím nad Napoleonem u Aspernu.

Po světě chodilo v historii nespočet bohatých mužů, ale jen málo z nich zanechalo světu klenot takového významu, jako je sbírka umění Albertina.

Albertina

Albertina

Při procházce starým městem nemůžete minout nejvyšší a nejvýznamnější svatostánek: Stephansdom

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *